Náčelník Peter má všecko pevně pod palcem a tak v pátek po 22té hodině naše 16tičlenná skupina spokojeně driftuje lehátkovým vlakem směrem na Kysak, menší vesnici na břehu Hornádu nedaleko před Košicemi, tam kde hory nesou jméno Volovské vrchy.
Ženy jsou v cílové stanici trochu v rozpacích z průvodčího, který je při každém vykonání potřeby doprovází na toaletu a pak za to chce nekřesťanský peníz, aniž by je na to před tím připravil. Díky brzkému příjezdu vlaku se nehorázně brzo vydáváme po červené a i když se do nás sluníčko zrovna neopírá, zdoláváme jeden vrchol za druhým – Jánošíkova bašta, Sádlo, Prielohy a konečně i Vysoký vrch. Zde se nečekaně odpojuje Králík, který se sám vydává na Jahodnou kratší cestou po zelené, zatímco zbytek výpravy se rozhoduje pro náročnější cestu plnou kvalitních pivních zastávek a neobyčejných zážitků. Během jedné z mnoha pauz se stává téměř pravidelně středem pozornosti Janek a jeho igelitka plná sladkostí, o které se nechce s nikým rozdělit.
Trochu neturisticky další přesun pojímá Inža s Lubošem, kteří využívají horské hromadné dopravy.
Večer náčelník neomylně určuje příjemné místo ke spaní ve výšce 697 m.n.m. , kde nechybí ohniště a tak probíhá tradiční buřtovačka. Zpestřením večera je taky Sixťákův benzínový ohříváček na nohy, který ale podle zapšklejší poloviny výpravy vůbec neohřívá.
Sobotní bilance:
• ušlá vzdálenost: 30 km (z toho několik km na místě J )
• čas pohybu: 6:15 hod
• čas zastávek: 4:00 hod
• průměrná rychlost pohybu: 4,8 km /hod
• celkový výstup: 1522 m
• max. Výška: 852 m.n.m
Ráno se vydáváme na další pohodový pochod, a už po 4 km nás vítá chata Lajoška, kde mají zase točený a nechybí ani ruský boršč nebo zelňačka (která má ale podle Kristýny příliš dlouhé zelí). Neděli už pojímáme pohodově a nikam nespěcháme.
Cesta hrdinov SNP je plná těch pánorámat a jedinou zajímavostí je snad to, že Sixťáka tam kdesi honila svině. Ještě před Kojšovskou holou (1145 m.n.m.) další opékáme zbylé uzeniny a přejeme zemi mír a sílu, stejně jako autor těch nesmyslných tyčí.
Cesta polomy polámanými lesy je trochu náročnější, ale přesto večer na radu domorodce objevujeme nádherné místo na táboření - Trohanku, kde nechybí posezení u ohně, blízký pramen či kadibudka s výhledem na Himaláje.
Nedělní bilance:
• ušlá vzdálenost: 21 km
• čas pohybu: 4:28 hod
• čas zastávek: 4:31 hod
• průměrná rychlost pohybu: 4,8 km /hod
• celkový výstup: hodně m
• max. Výška: 1243 m.n.m
Mužská část výpravy v ponělí ráno tradičně pomladila naše ženy a Králík opět nezklamal.
Naše ženy jsme ocenili za koledu a vydali jsme se na Kloptaň (1153 m. n. m.). Pochválili jsme zdejší dřevěnou rozhlednu a Janek se s námi dokonce rozdělil o čokoládu. Po Zbojnické skale a Sedlu Jedlovec už uhýbáme na silnici a následuje trochu nudná cesta po silnici až do Mníšku nad Hnilcom, kde naše turistické putování končí. Ale když něco končí, něco nového začíná. Jak to dopadlo s nedopitou vodkou ve vlaku, kolik kousků kdo měl, co zpíval Králík na nádraží a proč pán průvodčí vyhrožoval „ Sklidněte si toho pána, nebo ho vyloučím z přepravy “ se zeptejte náčelníka. K povedené akci bych jen dodal, že v lehátkovém kupé je na horním lehátku neuvěřitelné horko J
Karel
P.s. Pondělní bilance: ani se neptejte